RP Novinka 2009

RP Novinka č. 287 — 1. 1. 2009#

Byla krásná zimní noc, obloha se vyčistila od veškerých mraků a hvězdy zářily. Něco velkého se mělo stát. Neznámý gondorský bojovník, tažen podivnou silou, dovedl svého koně až na daleký sever, kde zpoza velkého balvanu na kopci spatřil dole poblíž jezera velký svítící palantir. Už už chtěl sjet z vrcholku, avšak měsíční záře v dáli osvětlila siluety tří jezdců na koních, kteří si to rovněž namířili k jezeru. Bojovník posečkal a pozoroval trojici. Sesedli, několik minut o něčem rozmlouvali, načež nasedli na své koně a zmizeli za temným obzorem. Za obzorem na druhé straně začala sílit tajemná záře a zanedlouho odtud vyjela mordorská bojová družina, deset dobře vyzbrojených skřetů. Do údolí očividně jeli za stejným účelem, i jejich zastávka probíhala stejně, dali se však po stopách tří předešlých jezdců. Bojovníka v tuto chvíli nenapadlo nic lepšího, než sednout na svého koně a následovat jejich ve sněhu zřetelné stopy.

Po několikahodinové jízdě divočinou dojel bojovník až k mořskému břehu. V noci nádherně svítíčí loď mordořanů byla ještě pořád vidět na obzoru a zvědavý bojovník neváhal sesednout z koně a nastoupit na vor příhodně ukotvený poblíž. Brzy doplul na ostrov, v jehož středu stála mohutná hora. Stopy vedly až k jejímu úpatí, kde se nacházel magický portál. Gondořan zvídavě přistoupil a prohlížel si jej, avšak najednou z nedaleké houštiny vylezl skřet se zlomyslným výrazem, třímající v ruce nabitou kuši, a křikl na bojovníka: ?Chceš žít? Vlez tam a možná tě nezabiju!? Bojovník bez váhání vkročil do portálu, načež se objevil někde úplně jinde.

Obklopen Mordořany, stál v podivné místnosti plné mrtvých těl a z dálky k němu doléhaly zvuky boje. Kapitán si ho změřil pohledem a hlubokým hlasem k němu promluvil: ?Bojuj, jak nejlíp dokážeš, a až to skončí, můžeš jít.? Oba na sebe kývli, tasili zbraně a vydali se do útrob podzemí. Řinčení zbraní bylo slyšet stále silněji, až všichni dorazili k jeho zdroji. Kupodivu zde mezi těly několika monster stáli pouze tři spoře odění Gondořané. Jakmile skřety spatřili, semknuli se do obranné formace, připraveni bránit se. Kapitán mordorské družiny se však prodral do jejího čela a zvolal: ?Spolupráce?? Jeho udivení vojáci po sobě koukali, jeden si velmi okatě odplivnul, Gondořané však po několika vzájemných pohledech volným krokem bez špetky ostražitosti nebo agrese vešli do řad větší skupiny.

Dál se podzemím probíjeli spolu. Mordorská síla a disciplína byla obdivuhodná. Monstra umírala, strážci bran padali jeden po druhém, až celá družina stanula před pánem rozsáhlého podzemí. Boj byl lítý, každý dělal to, co měl, a obě strany společně dosáhly toho, že strážce únikového portálu a pokladu za mohutného výkřiku padl. Žádný ze skřetů si však v bojové vřavě nevšiml, že tři gondorští hrdinové, které mezi sebe přijali bez jakéhokoliv podezřívání, se z boje jednoduše a přitom velmi zákeřně vytratili. Když pak jejich kapitán rozrazil dveře a otevřel truhlu, ve které se měl nacházet poklad, našel na jejím dně jen pár zlatek a v magickém portálu zahlédl tři bojovníky uhánějící na svých koních po zasněžených pláních daleko do dáli.

Druhý den něco málo po poledni postává skřet na okraji lesa kus od Východní marky. Po mostě projel jezdec na koni a namířil si to k lesu. Zastavil svého oře, sesedl, předal skřetovi cestovní vak a s klidem promluvil: ?Podíl tvého pána je uvnitř. Předej mu to a vyřiď, že tímto jsme vyrovnáni.? Mordořan kývnul a během několika chvil zmizel mezi porostem.

RP Novinka č. 288 — 25. 1. 2009#

Skupinka mordorských bojovníků uposlechla dávné legendy a vydala se hledat bájný artefakt lorda Fellangela. Mordořané opravdu našli svitek, který kdysi před smrtí vůdce ithilienských válečníků napsal, a posíleni tímto objevem rozhodli se pomstít jeho smrt. Se svolením samotného Marghula založili spolek, který na počest padlému hrdinovi pojmenovali Fellangelova legie.

mordorský herold

RP Novinka č. 289 — 1. 2. 2009#

Gondorská výprava do Mordoru byla kýmsi smetena. Na místě zůstalo jen krví v kruhu napsané V… prý za tím vším stojí skupina mordorských bojovníků, kteří sami sebe nazývají Vendetou.

gondorský herold

RP Novinka č. 290 — 11. 4. 2009#

Z poznámek pojišťovacího pracovníka:

…dnes jsem pracoval dlouho do noci. Zatracená bouře! A zrovna dneska, když do edoraské krčmy dorazilo čerstvé zboží! No nic, mám to spočítáno, rovných třiapadesát lodí kleslo ke dnu. Uf, taková škoda - 9 934 850 zlatých! Jo, mít tak ty peníze, to bych se mohl válet někde na rybách a třeba si i koupit celý Cair Andros. No, aspoň prémie snad dostanu od šéfa, protože jsem zjistil, že žádná z těchto lodí nebyla řádně zabezpečena, a tak naše společnost bude moct všechny nároky zamítnout. Uvidíme ráno, ale počítám, že majitelé moc štastní nebudou, až se to dozví…

RP Novinka č. 291 — 4. 5. 2009#

Vousatý stařík nepovšimnut došel doprostřed edorasského náměstí a významě si odkašlal. Několik lidí se otočilo.

?Nabízíme doprvod obchodních karavan, likvidaci nebezpečných příšer, ochranu řemeslníků před nájezdníky,??

?Kdo, vy? Snad ne ty,? přerušil ho kdosi z davu. Tu a tam se ozval tlumený smích.

?Moji přátelé - Žoldáci,? odvětil bělovousý muž. ?A nemyslete si, že jde o kdejakou sebranku. Sám král jim poskytl kámen, kam oficiálně zapsali svá jména. Jsou to zkušení bojovníci a můžete se spolehnout na jejich služby. Najdete je v Helmově žlebu.?

?No, uvidíme, uvidíme,? prohlásil pochybovačně jeden ze strážných. ?Nemám s podobnými lidmi dvakrát dobré zkušenosti. Až čas ukáže, co jsou doopravdy zač.?

Dav se pozvolna zamyšleně rozešel?

RP Novinka č. 292 — 3. 8. 2009#

Jsme věrní stoupenci mordorské říše. Říše nespoutané a divoké, založené na tvrdých pravidlech, která si stanovili sami její obyvatelé. Pravidla založená na síle, krutosti, respektu, ale i přátelství a cti. Kdo vyznává tyto hodnoty, je naším bratrem. Už mnoho písku propadlo hodinami věčnosti během našich životů v této zemi. Proháněli jsme se planinami, bojovali s monstry, pokořovali nepřátele a tvrdou, ale zároveň spravedlivou rukou si sjednávali respekt ve vlastních řadách. V poslední době se v naší zemi začaly potulovat beznadějné existence bezcharakterních osob. Ty opovrhovaly veškerou autoritou, projevovaly se nesmírnou drzostí a nemeškaly se snížit k nejhorším podlostem. Nejednou nás i jiné obyvatele této země pod malichernými záminkami napadli.

Někteří pod jejich náporem i padli. Jejich síla neplynula z jejich srdcí ani z jejich vědomostí. Ta vycházela pouze z neomluvitelné arogance posílené jejich hojným počtem. Tito proradní se seskupili do společenství Hordy zatracených. Sami si z vlastní podstaty stanovili jméno a kvůli ní také byli velkou částí Mordoru zatraceni. Jejich napadání a nepravosti nebraly konce. Avšak málokdy skončily úspěchem, protože naše odvaha převyšovala jejich počet. My se nedáme! Budeme bít tyto zatracené do té doby, dokud nepadne poslední na kolena s prosbou o slitování na rtech. Válka vyléčí tuto nemoc na tváři mordořské říše.

Rytíři Angmaru

RP Novinka č. 293 — 23. 8. 2009#

Korbely s hlasitým třesknutím narazily jeden do druhého a dva prošedivělí dobrodruzi do sebe na jeden zátah vyprázdnili jejich obsahy. Ten větší si otřel hřbetem ruky pěnu z úst, pak lety procvičovaným gestem naznačil objednávku dalších dvou kousků a nevzrušeně pokračoval, kde předchozím přípitkem skončil: ??je to tak, jak říkám. Lidi jsou prostě čím dál tím víc divnější. To, cos mi tu teď vyprávěl, ještě není nic proti zjevu, kterýho jsem potkal včera. Jel jsem směrem od oázy k řece, co dělí poušť od lesů vedoucích až k Osgiliathu. Kus proti proudu vysedával podivín, od hlavy až k patě obklopenej nespočtem haraburdí a krámů, hotovej vetešník. A že prej potřebuje nutně pomoct se sháněním nějakejch věcí na stavbu lodě? Hejk, hejk, prej lodě, vypadám snad jako nějakej zpropadenej lodník?? Podivnými zvuky se zasmál a sfoukl čepici pěny z nově doneseného poháru. Pak pokračoval: ?No a nebo tenhle Gregor? blížíme se k zlověstně vypadajícímu vchodu do Nexmiriasu, každej hlavu plnou černejch myšlenek, co se nám tam všechno může stát, jak tam všichni zhebnem, a tak? no, a co si myslíš? On tam jen tak stál a že prej jestli bychom mu nepřinesli něco z nějaký truhly nebo jak? pche, já jdu někam riskovat život a to, co najdu, pak ještě budu dávat někomu jinýmu. To tak?? Oba si dál navzájem horlivě přitakávali a pili jedno pivo za druhým. Zbytek hovoru však už zanikl v rostoucím hluku hospody, která se po soumraku rychle plnila.

RP Novinka č. 294 — 29. 8. 2009#

Všemu lidu na vědomost se dává, že původní generál Gondoru se k obhajobě své pozice nepřihlásil, a tak dvoučlenný tým vyzyvatele získal svému nepřítomnému veliteli nový titul. A proto sláva novému generálu Gondoru, Valeriu Baldwinovi!

Mistr turnaje

RP Novinka č. 295 — 2. 9. 2009#

?Je tam? byla zalezlá dlouho, ale už se z toho vylízala a zas útočí na každýho, kdo de vokolo,? vysypal ze sebe skřet a trochu se při tom klepal. Velitel Cirith Ungol se na něj překvapeně podíval a po krátkém zamyšlení řekl: ?No, to je nakonec dobře. Aspoň to tam nebudem muset hlídat, co?? zašklebil se. ?Všechno jako za starejch dobrejch časů.?

RP Novinka č. 296 — 1. 11. 2009#

Dnešního dne proběhl boj o funkci nového generála gondorského lidu. Skupina ve složení Bergil, Terezka a Andělka si poměrně hravě poradila s Panoramixem, Dobromilem a střelcem Mišohu. Obhájce titulu se nedostavil.

Ať žije nový generál Gondoru ? Bergil.

Strážce čestného boje

RP Novinka č. 297 — 28. 12. 2009#

Lidu Středozemě na vědomost se dává, že po dlouhé době bude zpřístupněn dům pana Samvěda. Prohlídka bude však umožněna pouze po dobu tří dnů. Krom známého Dna pytle, které nebylo až na mírné úpravy po odchodu Pytlíků nijak pozměněno, si Vás dovolujeme upozornit především na ozdobný magický sloup zhotovený ku pamáce hrdinů z řad hobitů, který bude dostupný rovněž po tři dny v pracovně pánů Bilba, Froda a Samvěda?